Knihovna Tábor – Nová vize R4.0

Jak jsme již v Táboře zvyklí, předkládají veřejnosti jen vize s určitým záměrem jako by zamžené a mnohdy i zastaralé. Původně jsme se v ThinkTA problematice knihoven nechtěli věnovat, ale současná koalice si dala na 4 roky velmi zajímavý bod do programu. Ten bod se jmenuje “rekonstrukce městské knihovny“. ThinkTA pozice  městské knihovny docela zajímá, protože knihovna se může stát velmi vhodným prvkem v dění, kterému se říká společenská část Revoluce 4.0. ThinkTA vyslal svého předsedu, aby vysvětlil paní ředitelce táborské knihovny, jak se dívá na tento proces a dotázal se jí, zda by byla ochotna, se na něm podílet. Probíralo se zejména to, zda by bylo možné založit okruhy lokální vědecké a občanské knihovny, kde by se mohli táboráci vzdělávat mimo školu, účinně a v kooperaci s MK, vytvářet lokální literaturu a vrstvit informace k problematice Tábora, aby z nich mohli jednoduše čerpat ostatní občané pro budoucí společenské změny v R 4.0.

Celkem slušně mi bylo vysvětleno, že knihovna má v současnosti jiné problémy a že tedy tato tématika není na pořadu dne. Domníval jsem se, že jde o jakési provozní problémy a odešel jsem s tím, že si ThinkTA proinvestuje a spustí tuto oblast sám a možná někdy v budoucnu se to nějak propojí a využije.

Mezitím proběhly lokální volby a po ustavení koalice se z ničeho nic objevilo  téma knihovny Tábor jako jeden z bodů koaliční smlouvy. No tak zde jsem již zbystřil, protože osobně mladé koalici fandím a domníval jsem se, že se bude knihovna rozvíjet rychleji než jsem si myslel osobně  a na vrstvy R4.0 se bude již myslet od začátku. Začal jsem se tedy celé záležitosti věnovat podrobněji.

Především jsem využil nabídky panelové diskuze Vědecké knihovny České Budějovice a 25.10. loňského roku,  jsem obdržel ucelený materiál o stavu českého knihovnictví od PhDr. Víta Richtera, bývalé ředitele Knihovnického institutu. Protože jsem se v 90-tých létech domníval, že  městská knihovna Tábor a její funkce mohou mít po sametové revoluci vliv na rozvoj Tábora, vše mne začalo opět zajímat. Na začátku devadesátek se zadařilo a táborská knihovna byla republikově velice uznávána, byla dávána za příklad a jezdili se na ní dívat až Washigtonu i San Francisca. Nevím přesně co se stalo pak, ale s nástupem starosty Dědiče a převodem knihovny pod město se to nějak celé zaseklo. Nutno zde opět poznamenat, že v té době měl Tábor více než 37.000 obyvatel, volejbalisté a hokejisté hráli 1.ligu, fungovaly hudební kluby a lidé spolu mluvili. Prostě v knihovně byla vize a to taková, že tam vznikl i Videofest, v té době ojedinělá a nevídaná aktivita současného starosty Tábora, ing. Štěpána Pavlíka. Tato vsuvka musí být učiněna, aby došlo k pochopení současnosti.

A nyní zpět do současnosti. Po účasti na shora uvedené panelové diskuzi a obdržení materiálu od PhDr. Richtera mi došly souvislosti a vše se propojilo po analýze pokusu jakoby vyloučit občany z diskuse o knihovně, tím, že jim předložíme jedinou nezvratnou alternativu a o jiných se diskutovat  nebude. Tak já nyní dovolím předložit vizi ThinkTA, jak by to v Táboře mohlo být. Ta vize je koncepční, má možnost býti v budoucnu optimalizována a umožňuje knihovnu zpřístupnit daleko širší vrstvě občanů Tábora a navázat téměř kdykoli a kdekoli na R 4.0 a hlavně nevyhazovat zbytečně peníze z okna.

Abychom mohli pokračovat, je třeba nejprve zveřejnit práci PhDr. Richtera, takže ta je zde: UVOD_Ceske Bude_09_2018 <-klikněte. Tento materiál je statisticky pravdivý a má několik závěrů, ze kterých lze odvodit zastaralý přístup v knihovně v Táboře.  Než to celé rozebereme, je nutné říci předem dvě důležité informace:

  1. obce a města nejsou povinné od roku 2016 zřizovat knihovny. Do té doby to byla zákonná norma. Tedy město zřizuje knihovnu dobrovolně na základě vůle občanů. Od roku 2016 se ale na to táboráků nikdo nezeptal.
  2. město tedy z dobré vůle a jistou setrvačností posílá ročně cca 15.000.000 do dobrovolně zřízené instituce bez možnosti míti vliv na to, co se v ní děje, protože setrvačnost povinného zřizovatele ještě doznívá a občané tuto novou skutečnost asi zcela přehlédli.

Pojďme tedy využít velmi kvalifikované závěry studie PhDr. Richtera a zkusme je aplikovat na prostředí města Tábora:

A.  počet fyzických výpůjček klesá a to tempem 15%  rok od roku a ta křivka je dost strmá – asi to bude i to v Táboře. Myslím, že se to násobí úbytkem obyvatel (cca 3000) a bude to tak 18-20%. V tomto bodě jsem přesvědčen, že statistiky uváděné p. ředitelkou jsou nesourodé a více méně zavádějící. To si snad nezasloužíme.

B. klesá počet klientů cca o 9%, knihovna Tábor přiznává v tisku, že v roce 2018 se to dostalo z proklamovaných 7500 klientů na mírně pod 7000 tisíc, řekněme 6997.

C.  studie PhDr. Richtera vyzývá k přechodu na digitální  a vzdělávací platformu. To se však nemůže odehrát v centralisticky pojatém uspořádání knihovny Tábor. Pan Richter sice vyzývá k rekonstrukci i stavební, ale v souvislosti se všemi důsledky změn v R 4.0.

D. Pokud mají být však všechny případné investice zhodnoceny, musí být dle PhDr. Richtera v knihovně chytří pracovníci s mezioborovýmí průniky znalostí. Ty ale knihovna Tábor nemá v potřebném počtu a jsou drazí.

Ještě než předložíme závěry, řešení a doporučení k této problematice,  a to nestranné a občanům vstřícné a peníze šetřící, je nutné poukázat na některé dokumenty z minula a ukázat na nich, že návrh rekonstrukce knihovny v pojetí předloženém současnou paní ředitelkou má velké trhliny a není vůbec zřejmé proč by se měl takto realizovat:

Původní smlouva z 8/2018: SMlouvaA99SOD_PD, dodatek rušící tuto smlouvu: Dodatekmestska_knihovna_Atelier99, další smlouva na studii TK_studie_aska.  Takže už z dodatku vyplývá, že  město vyhodilo 140.000 Kč bez výsledku a předalo to ateliéru Aska, kde se to v podstatě dělá celé znova a za cca stejné peníze a možná i zbytečně. Pokud to však zůstane v oblasti tzv. studií, které ukáží i možnou nereálnost konceptu představ paní ředitelky knihovny, je to jistě ztráta, která však může být pokryta z běžných provozních nákladů knihovny a brát to jako poznání nutného.  Zajímavé rovněž je, že není veřejně známo, jaké smlouvy knihovna má na sebe navěšené dále, neboť v rejstříku smluv je jich asi jen 5. Z toho 3 se týkají přestavby.

Zde je nutno slušně požádat, aby toto knihovna napravila, už z toho titulu, že je skutečně veřejná instituce vlastněná prostřednictvím města zcela občany.

Takže když jsme tedy dospěli do bodu jak to je a co říká jeden z největších odborníků na oblast knihovnictví, dovolím si na závěr předložit na Tábor aplikovanou vizi v bodech a současně uvést, co ThinkTA udělá, aby se tato vize uskutečnila a byla pro občany levná a praktická:

  1. první závěr je, že knihovna nepotřebuje nerealizovatelnou  – jak to nazvat správně – přílepkovou přestavbu se změnou vnějšího objemu. Důvodem je klesající zájem,  přechod aktivit do digitálního světa a dostatek míst v Táboře pro setkávání a přednášky (Centrum Univezita cenově přístupné prostory pro 25,50 a 100 účastníků s veškerým potřebným  zázemím cca 200 m od knihovny, pro větší akce Střelnice a rýsuje se Křižíkova elektrárna) Cena přestavby by se dle odhadů pohybovala ve výši 50. 000.000 a neměla by žádný efekt. Ani společenský, ani ekonomický. Ušetřené peníze je možné převést do zřízení potřebné multifukční budovy, kterou diskutujeme v maximalistické míře jinde na těchto stránkách.
  2. lze souhlasit s menšími úpravami vnitřních prostorů s využitím půdních částí pro pracovníky knihovny  a vyloučit  externí nájemné vztahy mimo hvězdárnu, nepatří-li do knihovny.
  3. Pokud se však bude přestavovat i dle bodu 2, je nutné vskutku předložit z důvodů shora uvedených i tyto změny s adresným využitím jednotlivých prostor veřejnosti a zaručit, že budou takto využity a ne jinak.
  4. Současně s tímto děním je nutné analyzovat roční ekonomiku knihovny, zjistit co a  jak tvoří nákladové složky. A proč? Je nutno najít  velké úspory v oblasti provozu,  jak v externích službách, energiích, cenách IT atd., tak, aby byl vytvořen mzdový polštář pro budoucí oborné pracovníky dle schématu PhDr. Víta Richtera (poslední stránka dokumentu – trochu idealistická, ale stojí za pokus).

Tak, teď konečně k představě a jak by to v Táboře mělo a mohlo vypadat. Všechny uvedené skutečnosti nejsou žádné novinky, ale celkem známé věci ověřené praxí a vyzkoušené. Vždy však k nim je možno přidat trochu směr vývoje..

A. Decentralizace místo centralizace. Decentralizace se dá provést pomocí základních a středních škol. Jedná se víceméně o hustší síť školních knihoven, které již existuji. Tato decentralizace opravdu umožňuje zvýšení počtu zájemců o knižní fondy. K decentralizaci patří rovněž velmi sofistikované provedení digitálních on-line přístupů k plnému znění knižních fondů přístupných na dálku. Nejen k seznamům,  krátkým rešerším ale i  lokálního texty a oborové texty. Počet decentralizovaných míst by možná mohl být i ovlivněn nově vznikajícími osadními výbory(?). Snad 10-12?

B. Začlenit knihovnu plně do proudu Duálního vzdělávání. Velmi důležitý trend. V Táboře téměř neviditelný.

C. Ve finančním rámci pro knihovní IT umožnit vznik konkurenčních digitálních odborně se orientovaných knihoven v Táborském prostoru. Toto je velmi významný prvek. Uvážíme-li, že knihovna dostává zhruba 15 000 000 Kč/rok a má 7000 klientů, co dělají zbylí občané Tábora, t.j. asi 23.000 občanů? Z pohledu 104.000 okresu to ještě horší asi 5000 Tábor, 2000 zbytek.  Asi si knihu koupí nebo půjčí od přátel, možná. Ale neříkejte, že nečtou. Tak kdyby město přispělo na jednoho občana 0,1 Kč a to i na úkor stávající knihovny, a za tyto peníze umožnilo vytvoření 24 hodinového přístupu ke knižnímu fondu v těchto konkurenčních knihovnách, udělá opravdu velký krok vpřed.  A přitom se  jedná o relativně “pouhých” 2.300.000,- Kč. V tomto ohledu ThinkTA ví,  jak na to, má připravenu svou odbornou knihovnu na kryptoměny a Revoluci 4.0, Elektromobilitu a energetické systémy. A ještě si dovolíme fyzicky začlenit díla Bedřicha a Wernera Formana i s jejich digitálním obrazem, neb na ně máme autorská práva. Trend těchto knihoven je nezvratný. Jsou jen dva možné scénáře. Buď se to dá dělat společně nebo konkurenčně. A tady je to jednoznačné, digitální knihovna nemá zaměstnance, jede 24 hodin a změny a doplnění jsou okamžitě dostupné.

D. Začlenění občanského lokálního digitálního vydavatelství. Otázka pouze zní, chce to městská knihovna dělat nebo ne? Když to dělat nebude vznikne to jinde, prostředky jsou jasné, algoritmy zpoplatnění digitálních časově omezených výpůjček taky.

E. Provozní doba městské knihovny. To je palčivý problém. V pondělí zavřeno. Út až Pá jen do 18:00, v sobotu do 12:00? Na pobočkách ještě méně, to si přečtěte na www. knihovnatabor.cz.  Optimální doba otevření knihovny je 8:00 – 22:00 Po až Pá,  8:00-19:00 So. O tom se nám v Táboře ani nesní. Takže vlastně ta námi placená služba za 15.000.000 je velmi často nedostupná. Málokdo si vzpomene, že ta otevírací doba je stanovena ještě za totality. Máme se snad domnívat, že za dveřmi knihovny vládne totalita a je zde stále hlášeno, co si kdo půjčuje adresně? To se opravdu za totality hlásilo a dostávalo to STB, které si mohlo i stanovit, které osoby se budou hlásit a sledovat.

F.  Knihovny se do dvou let dostanou do střetu v oblasti autorského zákona. Už od letoška mají zakázáno kopírovat časopisy atd. Kdo to nevidí je slepý. To je jeden z důvodů, proč zde bude problém aktualizovat knižní fond. Autoři budou mít své plně digitální knihovny a budou likvidovat neprodané knihy, jako se to už děje nyní. Vrácené knihy z obchodů jdou na portál www.levneknihy.cz. Když se ani tam neprodají, musí se zlikvidovat, šanci mají ještě antikvariáty, kde se výkupní cena běžné beletrie pohybuje kolem 5-10 Kč. Tak jen pro představu, jak se mrhá, je-li kniha neúspěšná. A  to nemusí být brak. V digitálním pojetí toto neexistuje,

Je mnoho detailů, které je třeba sdělit. V tomto okamžiku bych si dovolil požádat členy komise pro rekonstrukci knihovny a zejména Ing. Štěpána Pavlíka a Mgr. Václava Klecandu, aby dočasně rozšířili komisi o odborníky k této problematice a vytvořili časový prostor cca do roku 2021, aby se mohly řádně posoudit všechny aspekty budoucího zaměření knihovny Tábor. Pokud k této širší diskuzi nedojde a v Táboře se opět zvítězí tajemná přílepková stavební lobby, nijak to neovlivní stagnaci knihovny a postupný pokles čtenářů v digitálním věku. Bude jen o 50.000.000 inflačních peněz méně, vyšší odpisové zatížení a mlha zhoustne (původní mnohem rozsáhlejší rekonstrukce z 1993 stála cca 9.500.000,- Kč a fy Karel Dvořák přistupovala k celé věci i srdcem).

Ing. Vladimír Šíp, předseda spolku ThinkTA a velký příznivec rozvoje knihoven směrem k občanům a R4.0

V Táboře 9.2.2019

P.S.

Komentáře na facebooku\thinkTA a na mailovou adresu mailto:info@thinkta.cz.  

Podepsané a ověřené komentáře budou zveřejněny a v případě potřeby bude zde uveřejněna odpověď.

Přílohy.

Textová část projektu a poznámky k němu.

TK_studie_aska

Poznámky:

P.1 Celá nadstavba je věnována naučné literatuře a nájemním prostorem s malým přednáškovou místnosti do 50 účastníků (strana 25).  Dokonce nájemní místnosti mají jen jeden společný vchod hned vedle malého sálu. Celé to působí, jako by tato část neměla být užívána čtenáři, ale už dopředu na účely mimo rámec funkce knihovny a pro konkrétní účel.

P.2 Šikmá nadstavba má zřejmě sloužit i jako studovna a asi naučné literatury. Na první pohled to vypadá, že je to asi pro max pro 20 studujících a další otázkou je, jak TK naplní naučný fond a jeho obsah. Odborné knihy jsou opravdu hodně drahé (1000,/ Kč a výše) a určitá část velmi rychle zastarává. V některých oborech už ani nemá cenu vydávat tištěné knihy, ale jsou jen elektronické publikace. Čili poněkud archaické uspořádání regálů, jaksi skutečně dokumentuje myšlenkovou stagnaci rozvoje TK a generuje mnoho otázek, zda to není analyticky odbyto a kdo to vlastně vymyslel a za jakým účelem.

P.3 Sloučíme-li P.1 a P.2 pak přestanou zcela platit 3 argumenty uváděné paní ředitelkou jako hlavní argument “přílepkové” přestavby:

  1. 100% bezbariérovost.
  2. Logická prostupnost budovy pro návštěvníky, tzn. kompaktní veřejné prostory s centrálním výpůjčním pultem.
  3. Maximální využití prostoru, tzn. využít prázdnou půdu, optimalizovat členitost interiéru

P.4 A měli bychom si  tady v Táboře už přestat lhát do kapsy. Původně jsme to sem nechtěli dát, ale nakonec jsem se rozhodl, že to udělám.

http://www.google.book.cz

Po spuštění doporučuji zadat pro ilustraci slova “finační matematika”  a pak “babička”.  Komu to nedojde….?????

P.5 K rekonstrukci ani zmínka o energetických parametrech. Začínají platit pravidla pro nové stavby, kde se má stavět na energetickou “0”. Tady to vypadá, že po přestavbě by se energetická spotřeba mohla zásadně zvednout, což jsou samozřejmě další pravidelné výdaje…